Co je to inkluzivní třída?

Jako inkluzivní je zpravidla označována třída běžné základní či střední školy, v níž je integrován jeden nebo více žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (jedná se především o zdravotně postižené, jimž bylo přiznáno podpůrné opatření pro integraci 2. až 5. stupně). Zřídka se jako inkluzivní označují i speciální třídy s hendikepovanými žáky vyčleněné v rámci běžné školy.

Jako žáka se speciálními vzdělávacími potřebami označuje školský zákon č. 561/2004 Sb. v  § 16, odstavci 1 osobu, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje provedení podpůrných opatření – nezbytných úprav ve vzdělávání s ohledem na zdravotní stav a jiné životní podmínky žáka.

Inkluze žáků se speciálními vzdělávacími potřebami představuje způsob, jak postižené začlenit do prostředí, které optimálně rozvíjí jejich schopnosti a dovednosti ve výkonově heterogenní skupině.

Potřeby hendikepovaných žáků integrovaných do běžných tříd

Inkluze, na rozdíl od integrace, vyžaduje, aby se škola přizpůsobila potřebám hendikepovaných žáků, nikoliv naopak. To mnohdy vyžaduje i určité systémové změny (změnu školní kultury, politiky a praxe), díky kterým by byly studijní skupiny heterogenní – všichni žáci mají mít stejné příležitosti při vzdělávání.

Tělesně postižení žáci přitom potřebují speciální pomůcky, zvláštní přístup (ten zajišťuje pedagog, příp. osobní asistent) a vytvoření podmínek, které třídu (potažmo školu) hendikepovaným zpřístupní natolik, aby se mohli pohybovat bez pomoci okolí.

Vytvoření podmínek pro inkluzi tak od školy vyžaduje materiální vybavení, připravenost pedagogů a vytvoření příznivé atmosféry v rámci třídy i školy – tzn. musí připravit zdravé žáky na přítomnost hendikepovaných spolužáků, vytvoření otevřeného a přátelského prostředí a eliminovat možnost výskytu předsudků, diskriminace a vyloučení z kolektivu. V ideálním případě by postižený žák neměl cítit vlastní odlišnost. To se ale týká i všech ostatních žáků a také pedagogů.

Potřeby jednotlivých hendikepovaných žáků, příp. skupiny žáků se stejným či podobným postižením, by nejprve měla diagnostikovat pedagogicko-psychologická nebo speciálně-pedagogická centra.  Podpůrná opatření, která „jsou odlišná nebo jsou poskytovaná nad rámec individuálních pedagogických a organizačních opatření spojených se vzděláváním žáků stejného věku ve školách, které nejsou samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením“, jsou pak ukotvena ve vyhlášce č. 73/2005 Sb., v § 1.

Mezi specifické potřeby tělesně či smyslově postižených žáků patří především:

• možnost využívat speciální pomůcky (viz stránka Vybavení inkluzivní třídy)
• speciální učebnice a didaktické materiály, resp. učebnice a materiály v tzv. alternativních formátech
• přizpůsobení metody a formy výuky, příp. úprava organizace vyučování (např. rozložení učiva do delšího časového úseku)
• bezbariérový vstup do školy, pomůcky podporující mobilitu, komunikaci atp.
• zařazování předmětů speciálně pedagogické péče (mohou se týkat rozvoje motorických dovedností, grafomotoriky, nácviku používání kompenzačních pomůcek, komunikace a podobně)
• zajištění pedagogicko-psychologických služeb
• přítomnost asistenta pedagoga (zajišťuje škola) nebo osobního asistenta
• speciální přístup při zkoušení handicapovaného žáka (přizpůsobení písemné formy testů, ústní nebo jiné formy zkoušení v závislosti na charakteru postižení žáka).